Jarní ošetření včelstev

V posledních letech míváme stále teplejší zimy. Výsledkem je, že včelstva často plodují dlouho do listopadu, někdy i do prosince. To má přímý dopad na účinnost podzimního a zimního tlumení varroázy – ta je totiž vždy ovlivněna množstvím plodu, které v době ošetření ve včelstvu zůstává.

Kontrola účinnosti zimního zásahu

Účinnost posledního ošetření si prakticky ověříme na úlových podložkách:

• před poslední fumigací, pokapem kyselinou šťavelovou nebo aerosolem podložku vyčistíme,

• následující den po aplikaci Varidolu (případně zhruba týden po aplikaci kyseliny šťavelové) spočítáme léčebný spad.

Po odeznění léčebného spadu (cca týden po Varidolu nebo 2–3 týdny po kyselině šťavelové) podložky znovu důkladně očistíme a ponecháme je alespoň 30 dnů pro diagnostický spad.

Termíny je potřeba plánovat tak, abychom stihli odevzdat zimní měl za celou organizaci do laboratoře nejpozději do 15. února. Vyšetření zimní měli na varroázu je v poslední době často diskutované (rizika při odběru, kolísání výsledků mezi laboratořemi), přesto v tomto období potřebujeme mít představu o intenzitě napadení. Každá samice roztoče, která přežije do jara, může při koeficientu namnožení do léta přibližně 110–150× představovat zásadní riziko pro celé včelstvo.

Rychlá diagnostika přímo na podložce

Jednoduché a velmi praktické řešení je při odběru zimní měli pečlivě zkontrolovat podložky u jednotlivých včelstev a roztoče rovnou spočítat. Při pravidelné obměně díla v plodišti bývá zimní měl v uličkách světle žlutá až bílá, a roztoče v ní dobře uvidíme.

Odečet bývá obtížnější u starého neměněného díla nebo pokud se do úlu dostala myš či rejsek – podložka pak obsahuje více nečistot a roztoči se hůře dohledávají.

Včelstva s nenulovým výskytem roztočů si poznačíme do úlových záznamů (případně označíme křídou na úl). Podle laboratorních výsledků, které bývají obvykle do tří týdnů a často jsou nejrychleji dostupné na Portálu včelaře, následně rozhodneme o jarním ošetření.

Kdy ošetřit celé stanoviště a kdy jen vybraná včelstva

Při nálezu vyšším než tři roztoči na včelstvo je chovatel povinen ošetřit celé stanoviště v termínu do 15. 4.. Pokud však při odběru měli vidíme výskyt roztočů u většiny včelstev na stanovišti, je vhodné ošetřit celé stanoviště i tehdy, kdy laboratorní nález vyjde „na hraně“.

Naopak při vyšším počtu roztočů jen u jednotlivých včelstev lze cílit ošetření pouze na ně. Vždy použijeme schválený registrovaný veterinární léčivý přípravek.

Optimální termín a volba metody

Metodika kontroly zdraví sice umožňuje jarní zásah až do 15. 4., ale platí, že čím později ošetřujeme, tím větší je plocha zavíčkovaného plodu. Prakticky se osvědčuje počkat na několik prvních teplejších dnů (okolo 15 °C), kdy už včely po proletu dobře vyprázdnily výkalový váček.

Pro jarní ošetření připadají v úvahu zejména:

• nátěr zavíčkovaného plodu přípravkem M–1 AER s následnou fumigací,

• aplikace Formidolu (kyselina mravenčí),

• aplikace kyseliny šťavelové.

Z praxe bych upřednostnil nátěr plodu. I přes zaznamenanou zvýšenou rezistenci na tau-fluvalinát při fumigaci jsem účinnost nátěru na včelnici ověřoval a vycházela přibližně na 85 %. Pro účinný odpar kyseliny mravenčí obvykle potřebujeme denní teploty nad 20 °C. Kyselina šťavelová zase vyžaduje minimum zavíčkovaného plodu, protože roztoče pod víčky nezasáhne.

V minulém roce byl problém s dostupností přípravku M–1 AER kvůli vyšší koncentraci účinné látky, letos je přislíbeno jeho dostatečné množství. Z časových důvodů je rozumné nečekat s objednávkou až na laboratorní výsledky a potřebu nátěru odhadnout už podle situace na podložkách při odběru měli – v březnu se totiž může čekáním na léčivo snadno ztratit několik cenných týdnů.

Postup nátěru zavíčkovaného plodu

Na nátěr si vybereme den, kdy je na česně vidět pravidelný let. Při smetání dělnic pak tolik nezkřehnou a snížíme riziko prochlazení plodu.

1. Do nižší půllitrové sklenice se širokým hrdlem odměříme 100 ml čisté vody a přidáme 10 kapek M–1 AER. Vznikne mléčně zbarvený zákal.

2. Roztok neskladujeme – nespotřebované množství nenecháváme do dalšího dne, vždy připravíme čerstvé.

3. Včelstvo rozebereme. Doporučuji matku po dobu práce vychytit (např. do skřipce/klícky) a odložit ji viditelně, ideálně na plást s otevřeným plodem, aby zůstala v kontaktu se včelami.

4. Z plástu se zavíčkovaným plodem dělnice šetrně smeteme do úlu (nemusí to být do poslední včely).

5. Tenkým štětcem zavíčkovaný plod křížem potíráme, dokud se víčka nezačnou lesknout.

6. Na nátěr používáme čistý štětec, ideálně pro každé stanoviště samostatný.

7. Plodové těleso sestavíme zpět a matku vypustíme na obsazený, nenatřený plást.

Hygienický limit nátěru je maximálně 10 dm² plodu. Nad tuto hranici je nutné plod odstranit, proto se nevyplácí zásah odkládat do pozdních termínů.

Po ukončení nátěru na stanovišti provedeme následnou fumigaci ošetřených včelstev přípravkem Varidol. Už druhý den je možné na podložkách zkontrolovat, jak účinný byl léčebný zásah.

Příklad z praxe z minulých let

V roce 2024 jsme v rámci výzkumného úkolu sledování dlouhověkosti včel potřebovali část včelstev ponechat bez ošetření proti varroáze. V kontrolní skupině jsme v březnu provedli nátěr plodu, pokusná skupina zůstala nedoléčená.

V červenci vykazovala včelstva ošetřená na jaře napadení 1–3 roztoči na 600 dělnic při otřepu cukrem. V neošetřovaných včelstvech to bylo 50–120 roztočů na 600 dělnic, což odpovídalo zhruba 3–4 tisícům roztočů na včelstvo. I to je jeden z důvodů, proč v některých oblastech pozorujeme podzimní a zimní úhyny až kolem 30 % včelstev.

Shrnutí

Jarní ošetření znamená určitou práci navíc, ale odměnou bývá výrazně nižší tlak varroázy v průběhu léta. Někteří včelaři po nátěru plodu ojediněle hlásí ztráty matek – riziko lze snížit vychycením matky do klícky a šetrným vypuštěním po dokončení práce. Jakmile se rozběhne sezona, možnosti zásahů proti varroáze se výrazně zužují (např. na biotechnické metody typu odstraňování zavíčkované trubčiny).

Z časopisu včelařství Ing. Oldřich Veverka