Metody tlumení varroázy ve včelařství

Varroáza představuje závažnou hrozbu pro zdraví včelstev, a proto je důležité správně stanovit strategii jejího tlumení. Cílem tohoto přístupu je snížit počet roztoče Varroa destructor na minimum a ochránit zdravotní stav včelstva.

Důležitost monitoringu

Pro kontrolu varroázy je zásadní pravidelný monitoring úrovně zamoření včelstev. Ideálním termínem pro vyhodnocení stavu varroázy je období červen až červenec, kdy lze podle zjištěného výsledku naplánovat adekvátní léčebná opatření.

Tři fáze tlumení varroázy během roku

1. Podzimní a zimní fáze (období bez plodu)
   V této fázi se roztoči vyskytují pouze na dospělých včelách, proto zde mají jednorázové, vysoce účinné aplikace léčiv (např. amitraz, kyselina šťavelová) maximální efektivitu. Zásadním cílem je výrazné snížení počtu roztočů, což připraví včelstvo na dobrý start do nové sezóny.

2. Jarní fáze (minimalizace výchozí populace roztočů)
   Cílem je vstoupit do jara s co nejnižší populací roztočů, protože jejich počet může během sezony významně vzrůst (až 100x). V případě přítomnosti zavíčkovaného plodu je nutné ho mechanicky odstranit (odvíčkováním nebo výřezem), nebo použít přípravky, které působí i v zavřených buňkách.

3. Fáze pozdního léta a ochrana zimní generace včel
   Léčba na konci léta je klíčová pro ochranu zimní generace včel, které budou vytvářet zimní klid. Vhodné jsou dlouhodobé nosiče léčiv a také biologická opatření jako odběr trubčího plodu.

Biologické a zootechnické metody tlumení varroázy

Tyto metody využívají zejména přírodní principy a chovatelské zásahy bez chemických přípravků:

• Odběr zavíčkovaného plodu – cílené odstranění trubčího plodu nebo vybraného dělničího plodu, v němž se roztoči přirozeně koncentrují. Odebrané plásty likvidujeme zejména ve slunečním tavidle.

• Tvorba plodových oddělků – založení nového oddělku umožní v určitém období ošetření bez přítomnosti zavíčkovaného plodu, což vede k výraznému snížení počtu roztočů.

• Využití rojů a tvorba smetenců – ve fázi bez zavíčkovaného plodu (cca 9 dní) lze včelstvo velmi účinně léčit.

• Klíckování matek – přerušení plodování zaklíckováním matky zajistí období bez plodu a maximalizuje účinnost léčby.

• Hypertermie – termické ošetření plodu zahřátím na teplotu smrtelnou pro roztoče při zachování životaschopnosti včel.

• Chov včel s dobrým hygienickým chováním – selektivní chov včel, které aktivně a včas odstraňují napadené kukly. Pro hodnocení se využívají tzv. pin-testy a testy s mraženými kuklami.

Chemické metody kontroly varroázy

Veterinární léčiva proti varroáze musí být použita cíleně a zodpovědně podle pokynů výrobce. Nevhodným používáním vzniká riziko rezistence a kontaminace produktů.

Klíčové faktory při volbě léčiv:

• Období roku a teplotní omezení přípravku.

• Přítomnost nebo absence zavíčkovaného plodu.

• Riziko rozvoje rezistence roztočů.

• Možnost využití v době snůšky.

Riziko rezistence roztočů

Preparáty typu pyrethroidů a amitrazu mohou vést k rozvoji rezistence při dlouhodobém opakovaném používání. Proto je důležité pravidelné střídání účinných látek a sledování účinnosti léčby podle spadu roztočů po ošetření. Kyselina mravenčí, šťavelová a thymol rezistence nezpůsobují.

Metodika ošetřování včelstev během roku

Podletí

Přípravky k ošetření by měly být nasazeny ihned po posledním vytočení medu na základě výsledků monitoringu.

Podzim a zima

Maximální účinnost léčba zaznamenává v období bez zavíčkovaného plodu (fumigace, aerosol, kyselina šťavelová).

Jaro

Na jaře je nutné ošetření provést okamžitě při výskytu vyššího napadení. Zahrnuje odstranění zavíčkovaného plodu nebo nátěr víček v kombinaci s fumigací přípravkem určeným pro toto období.

Závěrečná kontrola účinnosti léčby

Po provedení léčby vždy kontrolujeme její efekt pomocí podložek (varroa dna). Vzorky zimní měli pravidelně odebíráme podle metodiky SVÚ nebo VÚVč, nejpozději do 15. února.