Varroáza na dospělých včelách
Dospělé samice Kleštíka včelího jsou poměrně velké (1,1 x 1,6 mm), a mají tvrdé načervenalé až tmavě hnědé tělo, které je zploštělé a oválného tvaru. Samečci roztoče jsou menší než samičky a jsou vidět zřídka, protože se nachází v plodových buňkách. Samičky kleštíka včelího se pohybují docela rychle, což jim umožňuje rychlý přesun dle potřeby. Když se přichytí na včely, mohou být i dobře maskovány, protože se mohou přichytit na břicho včely. Takto přichycení roztoče jsou špatně viditelní pro oko včelaře a proto, se může napadené včelstvo jevit jako včelstvo zdravé. Roztoč přichycený na dospělé včele se živí hemolymfou (včelí krví), což mimo jiné včelám odebírá potřebné vitamíny. Tímto mohou roztoči dosáhnout vysoké populace velmi rychle.
Kleštík včelí se drží dospělých včel obvykle 7 dní, a to do té doby, než naklade vajíčka do nezavíčkované včelí buňky se včelí larvou. Pokud však včelstvo nemá po tuto dobu žádný vhodný plod, může se kleštík držet včely medonosné mnohem déle. Velmi malé množství roztočů je zabito samotnými dělnicemi. Studie ukázaly, že Kleštík včelí může přežít bez parazitování na včele medonosné pouze pět a půl dne, ale přisátý na včele, pak přežívá dlouho dobu, protože je schopen přežít na včele celou zimu i když včely nemají žádný plod.
Kleštík na včele vlevo a plodu vpravo
Roztoči mohou dosahovat vysokého počtu ve včelstvu i přesto, že na dospělých včelách se nachází pouze několik málo jedinců Kleštíka včelího.
Roztoči se šíří mezi včelstvy na stanovišti přes včelařské zařízení, které je společné pro všechny včelstva a také tím, že oslabené včelstva varroázou jsou rabována silnějšími včelstvy.
I přesto, že byl kleštík viděn na ostatním hmyzu, tak se kleštík může reprodukovat pouze na včelím plodu.
Varroáza včelího plodu
Níže na obrázku je zobrazen životní cyklus Kleštíka včelího, který způsobuje varroázu. Dospělé samice vlezou do buněk asi 20 hodin před jejich uzavřením. Do třubčích buněk pak 40 hodin před jejich uzavřením. Kleštíci preferují buňky trubců. Z toho plyne, že u trubčích buněk je 8 – 10 krát vyšší pravděpodobnost, že obsahují varroázu, než u buněk dělnic.
Po vstupu do buňky se samice roztoče přesunou až na dno buňky a ponoří se do potravy larvy. První 4 hodiny je roztoč omezen a živí se pouze larvární potravou následně se začne krmit hemolymfou (včelí krví) na prepupa (poslední stádium larvy). Na larvě a někdy jsou někdy vidět malé bílé tečky což je stolice roztoče.
Roztoč položí své první vajíčka 60 – 70 hodin po tom, co je buňka uzavřena. Kleštík včelí obvykle klade 5 – 6 vajíček z niž se obvykle líhne první jako sameček a zbylé jako samičky.
Po nakladení vajíček roztoč (šestinohá larva) prochází dvě stádia (protonymph a deutonymph) než se z nich stanou dospělí jedinci a než získají dospělý tvar těla.
Obvykle ale jen ze 2 – 5 vajíček se úspěšně vylíhnou jedinci, kteří prodělají kompletní vývoj. Asi po 7 dnech jsou samečci již pohlavně zralí a samičky po 9 dnech. Přičemž místo s fekáliemi matky roztočů slouží jako orientační bod. Samečci po spáření ještě v buňce hynou a oplozené samičky se uchycují na včele dokončující svůj vývoj.
Vzhledem k tomu, že ne všechny nové samičky přežijí, je míra reprodukce jen o 1,3 roztoče (samička) vyšší. Tento poměr pak klesá v případě, kdy je včelí buňka napadnuta více roztoči.