Co znamenají mechanické prostředky?
Mechanické prostředky pro boj s varroázou mohou být různé zábrany nebo metody, které vyžadují ruční zásah včelaře do vývoje včelstva. Existuje celá řada postupů, které mají vliv na populaci roztočů. Důvodem vzniku těchto metod je především:
- požadavky na nechemický chov včely,
- strach z reziduí,
- zvýšení chemické odolnosti roztoče,
- snížení nákladů na lěčbu.
Odchyt roztočů z plodu
Roztoči se množí v zavíčkované buňce s plodem. Odstraněním plodu s roztoči a manuálním vyjmutím roztoče, účinně eliminujete populaci roztočů v úlech.
Odstranění plodu dělnic
Odstraněním plodu dělnic se výrazně eliminuje populace roztočů. Odebraný plod lze pak léčit různými metodami mimo zasažené včelstvo. Také se používá metoda, při které se odebírá plod každých 9 dní, aby roztoče neparazitovali v daném včelstvu. Tato metoda je však časově náročná a vyžaduje mnoho rámků.
Odstranění plodu trubců
Jelikož je pravděpodobnější, že se budou roztoči množit v buňkách trubců, odstraněním trubčího plodu pak výrazně ovlivníte populaci roztočů zpomalením reprodukce. Pokud nejsou trubci potřeba pro páření se včelí matkou, chod včelstva není nikterak ovlivněn. I když je metoda účinná, neovlivňuje reprodukci roztočů natolik, aby varroáza byla poražena. Je nutné podzimní zaléčení včelstva.
Izolování královny
Izolování včelí královny za účelem snížení počtu plodu v úlu a tím i populace roztočů. Izolování královny spočívá v tom, že se včelí matka zavře do speciální klícky odkud nemá umožněný přístup po úlu a tím i kladení. Klícky přitom mohou být dřevěné a i plastové. Důležité je, aby v ní byly otvory pro včely tedy max. 4 mm. I když tato metoda může být účinná pro eliminaci počtu roztočů varroa v úlu, dochází také k významnému poklesu včelí populace v úlu a tím dochází k oslabení včelstva.
Pletivo do dna
Metoda použití pletiva s velikostí ok 3 x 3 mm do dna je založena na zjištění, že asi 20% roztočů po vylezení včely z buňky spadnou. Roztoč tak propadne pletivem na dno, kde již nemůže parazitovat na včele a pak zahynou hladem nebo chladem. Studie však ukázaly, že počty usmrcených roztočů nejsou významné a tedy výrazně neovlivňují reprodukci roztočů v úlu. Tato metoda se však osvědčila jako kontrolní metoda.
Zvýšení teploty v úlu
Tento způsob je postaven na vypozorování, že dospělí roztoči jsou mnohem citlivější na změnu teploty než včelí plod. Léčbou celého úlu včetně včel bylo zjištěno, že tento způsob je velmi neúčinný, protože dochází k usmrcení dospělých včel nebo dochází ke chlazení úlu včelami a tak hrozí, že může mnoho roztočů přežít. V důsledku toho byla vyvinuta metoda pro léčbu plodu – zahříváním plodu v inkubátoru. Tato metoda se obvykle používá ve spojení s izolovanou matkou a s částí včelstva, která se stará o plod.
Studie ukazují, že v případě, že se plod zahřívá na 44 °C po dobu 4 hodin, dochází k 100 % úhynu roztočů uzavřené s plodem. Teplo může ale také způsobit některé deformity u dospělých včel, které se vyvíjely v teplem ošetřených buňek. Neexistuje žádný znatelný vliv na zdraví včel vznikající z tepelně ošetřeného plodu nebo včelstva. Zatímco tepelné zpracování zabije všechny roztoče v plodu, mnoho jich zůstává naživu na včelách. Účinnost techniky pro snížení populace roztočů závisí na velikosti včelstva a množství plodu ve srovnání s počtem včel. Účinnost této léčby může být mezi 50 % a 80 %. Tato metoda je tedy nedostatečná pro úplnou kontrolu populace roztočů pod ekonomickým prahem. Je také docela časově náročná, a proto pravděpodobně neužitečná pro komerční včelaře.